KOnec

Je to ten moment, kdy otevřete dveře do bytu, který jste vědomě nechali během celého léta nedotčený. Párkrát jste do něj sice vstoupili, abyste stihli přeprat spoďáry nebo do kufru příbalili něco nezbytného, nicméně prach jste demonstrativně přehlíželi. Možná jste otevřeli okno, aby se prostor trochu vyvětral, ale ani vás nenapadlo popadnout vysavač a zbavit se chřoupátek na podlaze. Ne. Léto se neslo v posvátném duchu cestování a předsevzetí zbavit se obsedantní touhy po dokonalé čistotě. No a pak ten moment. Dveře se rozletí. Okna dokořán, kufr otevřený, pračka pění, ploutve pohozené v dvouměsíčním porostu na podlaze. Fatboy s obtiskem zadku z konce června. Větrák vypojený, opuštěný uprostřed místnosti. Iwatche položené na nabíječce. Beru do ruky hadr a začínám stírat prach z koláže. Stírám cucáčky z mapy světa. Plánuju vyprat záclony. Umýt okna a vyhodit všechno, čeho jsem se loni nedotkla. Zbavit se oblečení a cetek, které nepotřebuju. Vstoupit do sezóny čistá jako bejbátko. Okradená o pár vzpomínek nahrazených dalšími. Těším se na ten řád a potřebuju si ho připravit po svém. S maskou na obličeji a vědomím, že jsem ty dva měsíce využila do posledního schovaného mikrokoutečku, je mi krásně a vím, že to přežiju. A začínám cítit podzim. A už mi to vůbec nevadí. Těším, těším se.

Oupn ér
Palahniuk
Srbsko
Frendšip a motivace
Práce a energie
Palahniuk
Stále se nedokážu smířit s loučením a ztrácením něčeho, co mi dokáže být tak rychle blízké
Itálie, Miláno, zuřivost
Svatba, auto, rozhodnutí.
Dopisy
Svině. Radost a smysl
Svatba a víra
Palahniuk
Řecko, sblížení a zahrada
Gud báj Radym

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *